Země Světa - Plzeňsko

Plzeňsko – kraj starých klášterů a hradů, ale i souboru unikátních interiéru klasika moderní architektury Adolfa Loose.. Anděl, Chrtice a Velbloud – jen málokteré dílo vyvolalo v poslední době takový ohlas a podnítilo tak vášnivé diskuse jako tři moderní pozlacené kašny od Ondřeje Císlera, instalované v roce 2010 do rohů náměstí Republiky, samého srdce Plzně. Začít vyprávění o našem čtvrtém největším městě právě jimi dává smysl hned z několika důvodů. Kašny, jakkoli abstraktní svým zpracováním, představují elegantní můstek k historii Plzně. Anděl, chrtice i velbloud jsou heraldické figury v městském znaku, který patří k nejbohatším u nás. Jako první, už někdy na počátku husitského období, se v něm objevila chrtice coby symbol věrnosti plzeňských měšťanů králi a císaři. V roce 1434 rozmnožil podle tradice znak král Zikmund, když do něj přidal velblouda. Možné však také je, že si ho tam přidali měšťané sami. Ale počkat – velblouda? V západních Čechách? Ano, vážně. Znovu jsme v době husitských válek. Čtyřikrát obléhali neúspěšně husité Plzeň, naposledy skoro 10 měsíců od července 1433 do května 1434. Při jednom velkém výpadu za hradby ukořistili tehdy Plzeňané dvouhrbého velblouda, kterého dostali sirotci Jana Čapka ze Sán od polského krále Vladislava II. Jagella za pomoc v bojích s řádem německých rytířů. V Plzni se příliš dlouho nezdržel, putoval pak do Norimberku, ale mezitím se stal součástí historie. Anděl coby štítonoš přibyl do velkého znaku v 2. pol. 16. stol. To už měl znak další dvě pole, jedno se dvěma papežskými klíči a druhé se zbrojnošem držícím polovinu černého orla – Plzeň je získala od papeže Pavla II. za svou věrnost Římu v boji proti králi Jiřímu z Poděbrad. Později pak znak ještě rozmnožil v roce 1578 papež Řehoř XIII., opět jako poděkování za věrnost víře a církvi. Městský znak nám přiblížil historii Plzně zhruba od začátku 15. stol., ale ona je samozřejmě delší. Nezapomínejme, že původní Plzeň, přemyslovské hradiště a kolem něj vznikající město, se rozkládala už přinejmenším od 10. stol. o kousek dál, u řeky Úslavy, tam, kde je dnes Starý Plzenec, mekka našich milovníků šumivých vín. K soutoku Mže a Radbuzy přenesl město, tehdy jako Novou Plzeň, král Václav II., tradičně se uvádí rok 1295. A ke katolické neochvějnosti města dodejme dvě poznámky. První: Na počátku husitských bouří zažila i Plzeň několik „husitských“ let, především díky působení radikálního kněze Václava Korandy, a chvíli tu pobýval i Jan Žižka. Vše ale skončilo na jaře 1420 odchodem zapálených husitů do Tábora. Druhá: Jedinkrát v celé své historii byla Plzeň vojensky dobyta – po několikaměsíčním obléhání se to podařilo protestantskému vojsku Arnošta z Mansfeldu na samém počátku třicetileté války, v listopadu 1618. Jestliže jsme několikrát zmínili plzeňskou věrnost katolické církvi, nabízí se připomenout také nepřehlédnutelnou památku v severní polovině náměstí Republiky, katedrálu sv. Bartoloměje. Plzeň je městem řady prvenství a rekordů. Vyjmenovávat je slovníkovým způsobem nemá smysl, ale na některé narazíme v tomto i v dalších článcích. Jako třeba právě teď. Věž katedrály je se 102,26 m nejvyšší kostelní věží u nás. Dnešní stavba začala vznikat v polovině 14. stol., dokončena byla o necelých 200 let později. Při nutných opravách v poslední čtvrtině 19. stol. zasáhl do jejího vnějšího vzhledu i do podoby interiéru známý regotizátor Josef Mocker. Podrobná prohlídka katedrály vydá na hodinu nebo i déle, co by ale určitě nemělo uniknout žádnému návštěvníkovi, to je socha Plzeňské madony na pseudogotickém hlavním oltáři navrženém Mockerem. Opuková, 134 cm vysoká plastika vznikla někdy kolem roku 1390 a za jejího autora se považuje Mistr krumlovské madony. Určitě to musel být někdo, kdo měl blízko k parléřské huti, někdy se spekuluje o tom, že by to mohl být i sám Petr Parléř. Zajímavá je Šternberská kaple, přistavěná ke kostelu někdy ke konci 15. stol. – jednak tím, že není známo, kdo a kdy přesně ji postavil, jednak tím, jakou směsici stylů dnes představuje. Nápadný a efektní visutý svorník je dílem Kamila Hilberta ze začátku 20. stol. a gotickému prostoru dominuje secesní Český oltář Jana Kastnera, původně vytvořený pro Jubilejní výstavu v Paříži roku 1900 (a tam oceněný), který město odkoupilo ve 30. letech 20. stol. od tehdejšího ministerstva školství a osvěty. Další zajímavostí je soubor vitrají z přelomu 19. a 20. stol. Najdeme mezi nimi i zajímavosti jako Škodovo okno, které Emil Škoda věnoval při příležitosti vyrobení 1000. parního stroje v Plzni, nebo okno plzeňského pivovaru, jež podle dvojjazyčného, českého i německého nápisu v jeho spodní části „věnovalo právovárečné měšťanstvo v Plzni za příčinou oslavy 50letého trvání Měšťanského pivovaru v Plzni 1892“. Na náměstí Republiky a v přilehlých ulicích historického centra najdeme řadu zajímavých domů. Přímo na náměstí je to samozřejmě na jeho severní straně renesanční radnice, údajně nejkrásnější stavba svého druhu na sever od Alp (dnešní sgrafitová výzdoba... Země Světa - Plzeňsko od oblíbené společnosti GEO-Bohemia, s.r.o. - tento artikl čeká na vás ve výprodejové akci za 95 . Pozor, počet kusů na skladě může být u akčního zboží omezen. Nákup u nás potěší také vaši peněženku.

Další parametry Země Světa - Plzeňsko

• Název: Země Světa - Plzeňsko
• EAN: 442630
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů