Země Světa - Japonsko
Vaše oblíbené zboží Země Světa - Japonsko kvalitní značky GEO-Bohemia, s.r.o. ve slevě 99 Kč. Zobrazit více »
Dostupnost: Skladem > 4 ks
99 Kč
vč. DPH
Do obchodu »
Vaše oblíbené zboží Země Světa - Japonsko kvalitní značky GEO-Bohemia, s.r.o. ve slevě 99 Kč. Zobrazit více »
pro objednávky nad 1.500 Kč
zdarma a bez rizika
s kvalitními produkty
máme otevřeno 24 hodin denně
Země Světa - Japonsko od originálního výrobce GEO-Bohemia, s.r.o.- tento hit můžete sehnat za skvělou cenu 99 Kč. Doporučujeme také ostatní produkty z nabídky e-shopu. Pokud budete spokojeni, doporučte nás prosím svým známým.
ké perspektivy) – bylo odpradávna opředeno aurou tajemna. Už benátský kupec Marco Polo, který sice Japonsko nikdy nenavštívil, nicméně doslechl se o něm při svém pobytu v Číně, ho čtenářům svého Milionu popsal jako bájnou říši plnou zlata, kterou si lze jen stěží představit, natož pochopit. O téměř 700 let později se o něco podobného pokoušela americká antropoložka Ruth Benedictová, která v Japonsku také nikdy nebyla, ale přesto se snažila „rozluštit“ kulturní vzorec paradoxního jednání japonských vojáků, kteří raději volili smrt vlastní rukou, než aby padli do amerického zajetí. Ať už zvolíme kterýkoli úhel pohledu, jedno je jisté – zdrojem zdánlivé nepochopitelnosti je fakt, že jen těžko najdeme jediné kritérium, jehož pomocí bychom dokázali objasnit podstatu japonské kultury a společnosti. Většinu základních kulturních i společenských atributů, které dnes považujeme za typicky japonské, písmem počínaje a politickým systémem konče, přebíralo Japonsko z ciziny – po dlouhá staletí především z Číny, v moderní době pak převážně z Evropy a USA. Každý nový prvek však byl nejprve procezen sítem pragmatismu, pojaponštěn a následně naroubován na kmen stávajících tradic. Základní modus vivendi japonské společnosti tak spočívá v neustálé interakci mezi tradicí a změnou, kterou výstižně vyjádřil profesor Edward Seidensticker: „Vztah mezi tradicí a změnou spočívá v tom, že neustálá změna se stala klíčovým prvkem japonských kulturních tradic.“ Snad nejlepším příkladem tohoto vztahu je instituce císaře a její proměny v japonských dějinách. Podle nejstarší japonské kroniky Kodžiki (712) byl první, legendární císař Džimmu potomkem bohyně Slunce Amaterasu ómikami a roku 660 př. n. l. založil japonskou říši. Realita byla samozřejmě daleko prozaičtější, nicméně je historickým faktem, že od 3. stol. n. l. do té doby převážně zemědělské komunity začínají stavět rozlehlé mohylové hrobky (kofun), které svojí velikostí snesou srovnání s egyptskými pyramidami. Není proto překvapením, že největší mohyla zbudovaná pro v pořadí 16. císaře Nintokua (313–399) byla společně s několika dalšími zapsána v roce 2019 na seznam Světového dědictví UNESCO. Následné společenské změny vedly v průběhu 7. stol. ke vzniku centralizovaného státu, který vycházel z čínského kulturního modelu. Čínské vzory však byly záhy upraveny podle místních potřeb a reálná politická moc postupně přešla od císaře do rukou dvorské šlechty reprezentované mocným rodem Fudžiwara. Výsledkem ale nebylo odstranění císaře, jen vznik nové instituce, regenta, který vládl jménem zpočátku nezletilého, později i zletilého císaře. Další podstatná společenská změna – nástup vojenské šlechty a ustavení prvního šógunátu v roce 1192 – jen prohloubila mocenský dualismus a na téměř 600 let narýsovala jasnou dělicí čáru mezi nominální (císařskou) a reálnou (šógunátní) vládou. Ani v tomto dlouhém období plném vnitřních válek i relativní stability a míru se žádný šógun nikdy nepokusil o uzurpaci císařského trůnu. Restaurace Meidži (1868) formálně opět sjednotila nominální a reálnou moc v rukou mladého císaře, ale přestože veškerá zásadní společenská rozhodnutí prováděl formálně císař, reálnou zodpovědnost za jejich důsledky nakonec převzali představitelé vlády či armády, jak tomu bylo po kapitulaci Japonska v roce 1945. Oproti původním plánům se nakonec i spojenecká okupační správa rozhodla ponechat instituci císaře, která představovala jeden z mála pevných bodů v době, kdy byly otřeseny základy samé podstata národní identity a zpochybněna většina dosud uznávaných hodnot. V novoročním projevu v roce 1946 se císař sice vzdal své „božské podstaty“ (lepší je spíše hovořit o jeho „ne-všednosti“, což je vhodnější překlad termínu kami), ale nestal se prostým občanem. Dodnes jsou císař a všichni členové císařské rodiny zbaveni některých základních občanských práv, například práva volebního. Poslední zásadní změnu v postavení císaře pak přinesla nová ústava (vstoupila v platnost 3. 5. 1947), která učinila z císaře „pouhý“ symbol Japonska a jednoty lidu, nicméně zachovala instituci císaře per se. Ačkoli je toto téma nadále předmětem diskuzí laické i odborné veřejnosti, není mnoho Japonců, kteří by cílevědomě a veřejně hlásali nutnost odstranit císaře z japonské společnosti. Příklad císaře názorně ukazuje, že ačkoli je současné Japonsko hypermoderní společností západního typu, ve kterém najdeme všechny civilizační vymoženosti, pod moderním „nátěrem“ se stále skrývá relativně pevný blok životaschopných tradic. Tato nekonfliktní koexistence různých společenských a duchovních proudů se táhne jako červená nit celými japonskými dějinami a vypovídá o vysoké míře tolerance na úrovni jednotlivce i celé společnosti. Nutným předpokladem pro pragmatické zhodnocení a zapracování nových inspiračních... Země Světa - Japonsko od top výrobce GEO-Bohemia, s.r.o. - tento hit seženete v časové omezené slevě za 99 . S pomocí našeho katalogu nakoupíte pohodlně z mobilu, tabletu nebo od počítače. Přejeme vám příjemné nakupování.Další parametry Země Světa - Japonsko
Zobrazit více