Země Světa - Nizozemsko

Bůh stvořil zemi a lidé Nizozemsko, říká nejznámější nizozemské rčení.. Podle ústavy je hlavním městem Nizozemského království Amsterdam. Sídlem parlamentu, vlády, krále, mnoha zastupitelských úřadů i mezinárodních institucí je však Haag – město, které přísně vzato po většinu své existence městem vůbec nebylo a u kterého si dodnes tak trochu nejsme jistí, jak se vlastně správně jmenuje. Haag s více než půl milionem obyvatel je dnes po Amsterdamu a Rotterdamu třetím největším nizozemským městem. Mezi touto trojkou panuje velká rivalita, která se odráží i v různých úslovích. Tak třeba: „V Rotterdamu pracovat, v Haagu žít a v Amsterdamu se bavit.“ Nebo jinak: „V Rotterdamu se peníze vydělávají, v Amsterdamu utrácejí a v Haagu se o tom mluví.“ Jen ve fotbale je Haag takový chudý příbuzný. Zatímco amsterdamský Ajax a rotterdamský Feyenoord jsou mezinárodně známé velkokluby, ADO Den Haag hraje v současnosti až druhou nejvyšší nizozemskou soutěž, kam sestoupil v roce 2021. Na počátku historie Haagu byl lovecký revír hrabat z Hollandu s dvorcem, kde panstvo přespávalo. Ten stál u jezírka, jež pod jménem Hofvijver najdeme v centru města dodnes. Kolem hraběcího dvorce začala vznikat vesnička, která se poprvé objevila v písemných záznamech v roce 1242 jako Die Haghe. Cesta od tohoto jména k dnešnímu Den Haag je poměrně zřejmá. O něco později se ale objevilo ještě druhé jméno vycházející z původního účelu tohoto území – nejprve jako des Graven hage a od 17. stol. v současné podobě ʼs-Gravenhage, což znamená „hraběcí obora“. Město samo používá v současnosti jako oficiální jméno Den Haag, v češtině běžně zkracované pouze na Haag. A tak se toho držme i v tomto článku, byť nizozemská pošta ještě nedávno hlásila, že zásilky mají být adresovány do ʼs-Gravenhage (ale do Haagu doručovala rovněž). Přebudovat lovecký dvorec na velký hrad chtěl už hrabě Floris IV., který se tu narodil, jenže se mu podařilo zemřít na následky turnajového zranění dříve, než se začalo stavět. Jeho syn Vilém II. se v bouřlivé polovině 13. stol., kdy se velká část západní Evropy zmítala ve sporech a bojích o korunu císaře Svaté říše římské a papež uvalil klatbu na dosavadního císaře Fridricha II. z rodu Štaufů, stal římským králem a kandidátem na císaře. S vidinou přijímání nejmocnějších panovníků v říši pustil se v Haagu do stavby velkého paláce, ale pak si odskočil zpacifikovat odbojné Frísy, což se mu stalo osudným, protože z tohoto tažení se už nevrátil. A tak to byl až jeho syn Floris V., který stavbu dokončil a od roku 1291 přeložil do paláce své hlavní sídlo. Netrvalo to však dlouho, v roce 1296 byl Floris V. zavražděn a jeho syn Jan I. zemřel o tři roky později údajně na úplavici, leč spekulovalo se i o otravě. Janovi bylo tehdy 15 let a neměl potomky, takže rod hrabat z Hollandu jím vymřel a mocenské centrum se přesunulo jinam. Nicméně nejpozději od vzniku Republiky Spojených provincií na konci 16. stol. můžeme Haag směle označovat za nizozemské hlavní město – aniž by kdy dostalo městská práva. Za tuhle anomálii mohla především bohatá nizozemská kupecká města, která žárlila na vzestup slávy Haagu, a proto hlasovala proti jeho vstupu do generálních stavů, takže formálně zůstával Haag pořád vesnicí. O jistou nápravu se postaral až Ludvík Bonaparte, mladší bratr Napoleona, který byl v letech 1806–1810 holandským králem. Když v prvním roce své vlády přijel do Haagu, trval na tom, aby mu následujícího dne byly při slavnostním ceremoniálu předány klíče od města. Jenže Haag coby vesnice nesměl mít hradby, neměl ani žádnou bránu, takže ani žádné klíče. Co teď? Radní ve spěchu požádali stříbrníka Françoise Simonse, aby vyrobil dva pozlacené stříbrné klíče. A podařilo se – následujícího dne je králi nabídli na vyšívaném polštářku a o několik měsíců později Ludvík prohlásil Haag „třetím městem království“. Všechno se vyřešilo až v roce 1851, kdy nizozemská legislativa přestala rozlišovat města a vesnice, neboť se ze všech sídel staly gemeenten, obce. Haag zůstal rezidencí krále a také sídlem vlády, Amsterdam získal postavení hlavního města, na čemž nemění nic ani fakt, že v současné podobě nizozemské ústavy je tato skutečnost zmíněna na jednom jediném místě v souvislosti s inaugurací nového panovníka. Turistům Haag nabízí nekonečné moře možností, jak v něm strávit čas. To jsem si nevymyslel, tuhle slovní hříčku používá tamní turistický úřad v narážce na to, že Haag prezentuje jako „město u moře“. V historickém centru, které je ve srovnání s Amsterdamem menší a kompaktnější, můžete například vyrazit na zhruba hodinovou procházku po místech spojených s různými panovníky. Na nejvýznamnější narazíme u již zmíněného Hofvijveru, dnes už zregulovaného, a zcela tak naplňujícího své jméno „Zámecký rybník“. Celou dlouhou jižní stranu obdélníkovité vodní nádrže zaplňuje Binnenhof („vnitřní dvůr“), komplex budov různého stáří, kde od doby Mořice Oranžského sídlili místodržitelé Spojených provincií Holland a Zeeland a dnes tam mj. zasedají obě komory... Země Světa - Nizozemsko od top značky GEO-Bohemia, s.r.o. - tento hit naleznete extra výhodně za 95 . V našem obchodě najdete nejvýhodnější ceny. Naše heslo: kvalita, výhodná cena, prozákaznický přístup.

Další parametry Země Světa - Nizozemsko

• Název: Země Světa - Nizozemsko
• EAN: 456077
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů