Země Světa - Dolní Slezsko

Poměrně nevelké vojvodství Dolní Slezsko (necelých 20 000 km2) je unikátní tím, že v něm najdete čtvrtinu všech polských hradů a zámků.. Dolní Slezsko Vratislav, Wrocław nebo Breslau? U jiných evropských měst by možná takhle položená otázka vyvolala další otazníky, u „Benátek severu“ ale ne, protože všechny tři historické názvy jsou správné a aktuální. V tisícileté historii metropole Dolního Slezska se totiž vystřídali vládci čeští, polští, rakouští i němečtí. Město si navíc oblíbil král český a císař římský Karel IV., a kdyby nebylo na konci 2. sv. války fatálně zničeno, zcela jistě by dnes konkurovalo Praze, Krakovu nebo Budapešti. Ale pojďme na začátek. Stejně jako u jiných středověkých osad, i u Vratislavi byla klíčová řeka – Odra, která se jako nitka symbolicky proplétá celým historickým Slezskem a její vody se následně ztrácejí ve vlnách Baltského moře. V 1. pol. 10. stol. se hradiště ocitlo pod vládou českých panovníků. Díky tomu, jak praví jedna z několika legend o vzniku názvu města, získalo své jméno, a to po českém knížeti Vratislavovi I. Nejstarší zachovaná zmínka o městě, resp. o prvním vratislavském biskupovi, se objevuje v roce 1000, kdy se region dostal pod nadvládu Měška I. I v dalších staletích spadalo Slezsko s několika pauzami pod nadvládu slezských Piastovců. Historii českého dvouocasého lva, který je mimochodem ve znaku města dodnes, začal psát v roce 1327 Jan Lucemburský, i když se o celé knížectví musel nejprve utkat s polským králem Kazimírem Velkým. A zde se dostáváme k významné české kapitole v dějinách města. Český král a pozdější římský císař Karel IV. se s cílem urovnat pře svého otce setkal s polským králem právě ve Vratislavi. Po důležitém setkání došlo k symbolickému založení kostela tří světců – polského Stanislava, českého Václava a Doroty, patronky německých osadníků. Kostel jako zázrakem přečkal 2. sv. válku a ve Svídnické ulici nedaleko Rynku si ho můžeme prohlédnout i dnes. Sám Karel IV. navštívil Vratislav nejméně pětadvacetkrát, což samo o sobě hovoří o její ekonomické a politické důležitosti. Celá čtvrť vnějšího města, kde se dnes nachází opera nebo královský zámek, obdržela dokonce po Karlovi svůj dnes již dávno zapomenutý název – Karlstadt. Přeskočme teď v historii období, kdy převzali nadvládu nad zeměmi Koruny české Habsburkové, a přenesme se do roku 1702, kdy byla založena Leopoldova akademie, tedy první vysoká škola ve Slezsku, jejíž historickou budovu můžeme i přes následné válečné katastrofy dodnes obdivovat – obzvláště slavná Leopoldova aula rozhodně stojí za návštěvu. Císař Leopold tehdy nemohl tušit, že za pouhé čtyři desítky let dobudou Slezsko Prusové a z Vratislavi se stane pevnost Breslau, po Berlíně a Královci třetí největší město pruského království. A že pruská němčina ovládne zdejší ulice na celé dvě staletí – až do válečné apokalypsy na jaře roku 1945… Hlavním cílem turistů „města setkávání“, jak ho prezentuje oficiální slogan, je samozřejmě Rynek. Ten patří díky své rozloze skoro 3,8 ha k největším historickým náměstím v Polsku. Uprostřed stojí blok někdejších kupeckých a měšťanských domů, z něhož vyniká na jižní straně Stará radnice, právem považovaná za mistrovské gotické dílo, a na západní straně Nová radnice, před kterou jistě zaujme velká skleněná fontána z roku 2001. Zpozornět by tu měli také lovci gastronomických dobrodružství – v podzemí Staré radnice se ukrývá Svídnická krčma, považovaná za nejstarší restauraci v Evropě. Na chvíli se tu zastavte – před vámi už tady seděli Chopin či Goethe – a v klidu ochutnejte třeba pivo z místního minipivovaru, než se vydáte na prohlídku muzea v bývalé radniční budově. Její popis by vydal na několik stran, tak si alespoň řekněme, že zrekonstruované gotické a renesanční interiéry zdobí na několika místech opět český lev a v galerii místních osobností drží české želízko v ohni Jan Evangelista Purkyně, který ve Vratislavi působil. Ze čtyř stran Rynku utrpěla na konci války nejméně ta západní, ostatní musely být po válce znovu postaveny a zrekonstruovány. Zatímco na Rynku proběhla rekonstrukce skvěle, podobně jako třeba v Gdaňsku nebo v části Varšavy, v postranních uličkách se sem tam objeví architektura období socialismu v podobě různých bytovek a paneláků. Tak ještě chvilku zůstaňme na náměstí a podívejme se, jakou architekturou zde přispěli Prusové, chcete-li Němci. Z 20. stol. pochází velká část severní strany, ale na první pohled asi nejvíc zaujme nejstarší vratislavský železobetonový „mrakodrap“ o výšce deseti pater z roku 1930 na západní straně Rynku. Stojí na rohu, jeho boční průčelí směřuje do Solného náměstí, kde se v minulosti obchodovalo se solí dováženou především z krakovské Veličky. Na Rynku a v jeho okolí plném památek by turista mohl strávit i několik dní… jen s divným pocitem, že ho někdo sleduje. Ano, trpaslíci! Historie vratislavských trpaslíků, polsky krasnalů, se začala psát v 80. letech 20. stol. a je spojena s opozičním hnutím Oranžová alternativa. Původně se začali... Země Světa - Dolní Slezsko od proslulé značky GEO-Bohemia, s.r.o. - tento produkt nabízíme v akci za 95 . Nabídku e-shopu pro vás připravuje tým odborníků. Zařaďte se mezi spokojené klienty.

Další parametry Země Světa - Dolní Slezsko

• Název: Země Světa - Dolní Slezsko
• EAN: 456080
• Cena: 95
• Dodací lhůta: 0 dnů